Ahoj doma, zdravíme vás z Iowy!
Včerejší den byl dlouhý přejezd do Ames v Iowě. S Chicagem jsme se rozloučili další výbornou snídaní u Eggyho (on nám neplatí🙂, ale byl fakt kousek od hotelu a top hodnocení široko daleko). Pak už jen sbalit naši kufrovou domácnost, donést vše do garáže přes ulici a vyjet do ranní zácpy.
Nakonec to nebylo tak hrozné, projeli jsme Adams Street, kde jsme před lety začínali s Kubou a za hodinku dali Chicagu sbohem.
Všude kolem cest tu jsou rozesety farmy. V Ohiu byly červené se stříbrnými střechami, v Indianě bílé, v Illinois žluté. Tady v Iowě je to taková směska. Ale všude farmy, všude pole.
Krajina se začíná pomalu vlnit, ne že by tu byly kopce a hory, ale silnice už dělá takové ty krásné vlnky, kdy auto mizí za kopečkem a zase se vynořuje. Po přeplněných městech jsem si to tu užíval. Spousta místa, málo aut a lidí. Často jsme byli na silnici úplně sami. To mám rád. Zatím se držíme historické Lincoln Highway, ale už se brzy odpoutáme více na sever.
Ještě v Illinois jsme projížděli městečkem Dixon, rodným městem Ronalda Reagana. A pak již následoval přejezd řeky Mississippi, na které je hranice mezi Illinois a Iowa.
Co jsme si ale všimli je to, že v Americe mají všichni všude posekaný trávník. Je jedno, jestli je to u domu, u stodoly, na farmě, průmyslový objekt nebo ruina u cesty, všude zastřižený pažit, všude jezdí s traktůrkem a osekávají ty dva milimetry, aby to nemuseli sbírat. A pak ještě do čista strunovkou. Řekl bych, že počet sekaček, zahradních traktůrků a strunovek hravě poráží množství zbraní v populaci.
Večer jsme si dali před motelem pivko a ráno hurá na cestu, blížíme se k parkům. Má se kazit počasí tak uvidíme, jak dopadneme. Yellowstone hlásí přesně na náš příjezd propad teploty o 10 stupňů, dnes tam je 23 a jasno, v neděli 12 a zataženo. V noci tam má být -3 stupně a sněžit. Super🙂
Ale uvidime až tam dojedeme.
Ahoj,
M&T









Žádné komentáře:
Okomentovat