Hezké ráno,
včera jsme po náročném víkendu opustili New York City a vyrazili na cestu. Byla to krásná návštěva a věřím, že se sem ještě někdy vrátíme, pár závazků zůstalo nenaplněno (návštěva u Katzíčka.... búúúhúúú).
Ráno jsme si s Terkou poleželi, konečně jsme se časově aklimatizovali a nevstávali jsme v pět ráno. Po snídani jsme vyrazili na procházku do Central Parku. Je to taková oáza klidu v srdci města, o víkendu tam tahle po ránu běhají stovky, možná tisíce běžců. Došli jsme až k jezírku Jacquelin Kennedy, pokochali se naposledy pohledem na výškové budovy a vrátili se na hotel.
Z hotelu jsme vyrazili metrem k letišti La Guardia do půjčovny pro auto. Prvním příznakem potíží byl dotaz dveřníka v hotelu, zda budeme chtít taxíka. Řekli jsme že ne a já si v duchu řekl, taková blbost, taxíka, když metro a busy jezdí spolehlivě.
Nu, metro nám ujelo o minutu, tak jsme si v rozpálené stanici počkali 10 minut na další a bohužel, těch 10 minut se ukázalo být klíčových. Ujel nám totiž autobus z terminálu na Roosevelt Avenue a ten další měl pár minut zpoždění. Lidé byli všichni hrozně milí a když nás viděli s kufry, tak nás posílali na jinou linku, jedoucí na letiště a my jsme všem vysvětlovali, že nejedeme na letiště ale do Budgetu na 23. Avenue. Dokonce i řidič se nás ptal, kam jedeme☺ Tak jsme si zaplatili 2.90 USD za lístek, vyjeli a vzápětí skončili.
V ulici na sever, rovnoběžné s Roosevelt Avenue, kterou jsme museli přejet, se konala Queens Pride. Tolik růžové a duhových vlajek na jednom místě jsem již dlouho neviděl. Vlastně to ale bylo jedno, protože jsem stejně viděl rudě. Autobus zastavil u policejniho zátarasu a policejní důstojník řekl řidičovi, že musí počkat a až bude větší mezera mezi alegorickými gaymobily, nechá nás projet. Čekali jsme třičtvtě hodiny, atmosféra v autobuse hezky houstla a zaznělo i pár výzev k řidičovi, aby zátaras prorazil a vzal to rovnou skrze průvod. Pak se vrátil policejní důstojník a vynesl verdikt. Supervisor mě nenechá zastavit průvod, musíte počkat až všichni projdou, což znamenalo 2 - 3 hodiny. Proklínaje LGBT+ komunitu pod vousy jsme se tedy vydali do půjčovny pěšky. Byla to krásná procházka přes Jackson Heights, jenom škoda, že to byla asi 2.5 kilometru a táhli jsme za sebou těžké kufry (promiň tati, kolečka to bohužel moc dobře nezvládla, zkusíme pořešit výměnu až se vrátíme).
Tím ale bohužel naše martyrium neskončilo, díky hodinovému zpoždění na příchodu do Budget jsme se trefili přímo do střídání směn. V našem případě směnu schopnou střídala směna neschopná. Holky čokoládové barvy tam seděly dvě a jak se ukázalo, obě v zácviku. Naši objednávku nám paní musela zadávat do počítače 3x, protože vždycky na konci zmáčkla blbý knoflík a mohla rovnou začít odznovu. Krásně strávená hodinka☺ Ale pozitivní bylo, že kreditní karta fungovala, všechno bylo jinak v pořádku a auto jsme dostali. A jako minule, dostali jsme zdarma upgrade na koráb, Buick Enclave☺ Já jsem spokojený, ale Terka moc ne, chtěla řídit a bojí se té obludky. Ale to bude okej.
Na a pak nás již po rychlé předstartovní kontrole čekala cesta. Jeli jsme jen kousek, asi hodinku a půl k Poughkeepsie do Wappingers Falls, kde jsme byli pozvaní od Bohunky a jejích bráchů na večeři. Díky našim lapáliím jsme dorazili s krásným, dvouhodinovým zpožděním a chudáci na nás čekali s jídlem. Jídlo bylo naprosto fantastické, dlouze tažené short ribs, opečené hlavičky žampionů a bramborová kaše. Nakonec ještě následovala obří porce mandarinkového cheesecake. Mňam, moc nám s Terkou chutnalo, Bohunko, Danny, Jirko, moc vám děkujeme za pozvání♥ Moc rádi jsme vás viděli.
Zdravíme vás tedy všechny z upper state New York a dnes se vydáváme na cestu do Washington D.C. Tam jsme včera ráno v parku zapomněli objednat lístky na Washington Monument a ty jsou hned pryč, takže první ztráta. Alespoň ale tedy máme důvod, proč ještě někdy vyrazit☺
A ještě technická poznámka, na starší příspěvky se dostanete buď dole pod článkem, kde klikáte Starší příspěvky a nebo vedle článku napravo, v podbarveném sloupci, je Archiv blogu, kde kliknutím na daný měsíc zobrazíte všechny články z daného měsíce.
Martin a Terka






"Já jsem spokojený, ale Terka moc ne, chtěla řídit a bojí se té obludky." ... To mi něco připomíná ...
OdpovědětVymazatHistorie se prostě opakuje☺
VymazatMartin a Teri, we had a wonderful time with the two of you. I'm very happy that you enjoyed the dinner that Danny prepared and the cheesecake. Too bad that you had only a short time for a visit with us. There are some pretty nice small towns in our area that are very interesting to visit. Maybe next time..... I'm shocked that you paid $250 for a bus ticket???? Did I understand that correctly? That is a robbery on a grand scale! I'm sorry that this happened to you. Wishing both of you safe travels, looking forward hearing how you managed the traffic around Washington. Ciao!
OdpovědětVymazatAhoj Bohu, I am happy that we could meet again, after some time! Do not worry about the bus fare, it was 2 dollars and 90 cents per person. I like this font style, but I was looking at the dots as well and it is bit misleading. I will try to put dots in bold in the future. Thank you for reading the blog!!!! Martin
VymazatBohu, I also thought they had to walk 25 kilometers by foot :)
Vymazat