sobota 29. června 2024

Grand Canyon

Ahoj,

takže je ráno po předchozím ne zcela vydařeném dni (i když jsme v Americe a každý den je super☺) to dnes snad bude lepší. Budíčka máme na pátou hodinu, já jsem vzhledem ke včerejší večerce okolo půl desáte večer vzhůru již asi od půl páté a zkoumám předpověď počasí. V Bryce Canyonu má být dnes dost oblačno a v Grand Canyonu snad o něco lépe, takže jedeme znovu na jih.

Odjíždíme bez snídaně, počasí je hezké a Terka nevrlá. To bude den☺ Jo a Terka řídí našeho Mazlíka. Do zatáček je to takové trhanější a nakonec odhaluji problém, dívá se moc blízko před auto. Po korekci je to už moc hezké a plynulé.

Blížíme se do parku a nad námi se začínají srážet naši kamarádi, bouřkové mraky. Po průjezdu opuštěným vjezdem stíháme  asi tři zastávky (kde na jedné si zapomenu telefon na záchodě a pak mi při hledání spadne na zem...) a nepřekvapivě se rozprší. Ta třetí zastávka byl Yaki point, kousek od vesnice, je tam moc krásný výhled a nesmí tam auta, děláme si tedy kratší trek, kocháme se výhledem a busem se vracíme zpět k autu. Tenhle deštík ale vypadá na přeháňku na půl hodinky a všude okolo je jasno. To klapne.










Jedeme tedy znovu do místního marketu a tentokrát přímo v Deli si kupujeme sandwich, lepší než včera. A prolezeme si i prodejnu a kupujeme suvenýry. Já jsem si koupil Monopoly National Parks Special Edition, Terka si kupuje dětskou obrázkovou knížku o veverce v Grand Canyonu. Každý dle svých schopností☺

Mezitím přestává pršet a rozjasňuje se, přeparkováváme auto a vyrážíme do západní části parku, kde se nesmí jezdit autem a musí se pěšky nebo busem. Tohle omezení v podstatě eliminuje 99% návštěvníků z USA a pohybují se tu převážně cizinci☺ Na první zastávce busu je fronta jako hrom, všichni čekají na odvoz do kopce, takže my jdeme pěšky a projdeme si první 2 body po svých, nastupujeme do autobusu a popojíždíme o kus dál. Takhle si uděláme pár zastávek, které si prokládáme kratšími procházkami, abychom všude nejeli busem. Na jedné z nich objevuje Terka kaktusy a jásá.




Výhledy jsou tu úchvatné, kaňon je obrovská trhlina táhnoucí se desítky mil na všechny strany. Dolů, ke Colorado river je to místy téměř 1,5 kilometru. V západní části parku je vlivem bus effectu krásně liduprázdno a člověk, stojící na okraji srázu a hledící do kaňonu si opravdu přijde jako oběť Víru totální perspektivy na Žabím světě B.

Na jedné ze zastávekj potkáváme potetovaného chlapa s piercingem v bradavkách s maminkou a strašidelně nabarveným bišonkem. Jestli to opravdu chcete vidět... já vás varoval...

Když ho zvednul nad propast a pózoval s ním pro fotku, tak jsem neodolal a zeptal se ho, zda chce ukončit to trápení a hodit ho do kaňonu☺

Dojíždíme až na nejzazší bod, Hermit's Rest, doplňujeme vodu, kterou pijeme po hektolitrech a vracíme se k auuo. Po dešti se totiž úplně roztáhlo a celou dobu nám svítí slunce a jsme úplně hotoví.

Ještě naposledy zamáváme Grand Canyon National Park a spolu s přibývající oblačností odjíždíme do Page. Po cestě obligátně zmokneme a řešíme, kam na večeři. Vyhrává to BirdHouse (asi Kurník?☺♥) a dáváme si moc dobré smažené obalované kuřecí masinko, mňamka. tuhle restauraci doporučujeme.¨

Z plánů na psaní blogu nezbylo nic, jsme hrozně moc utahaní a zavírají se nám oči. Usínáme hned po osmé hodině☺

Zítra Bryce Canyon a snad to vyjde,

Martin a Terka

Žádné komentáře:

Okomentovat