Hezký den vám přejeme,
ráno jsme se probudili do slunečného dne. Zatím, protože na předpovědi už je zase oblačnost a bouřky. Dáváme snídani na hotelu, obvyklá kvalita, takže nic moc a vyrážíme směr Monument Valley. Je to pár desítek mil a máme po cestě ještě jednu zastávku, ale měli bychom dojet ještě se sluncem.
Ta zastávka po cestě je Goosenecks State Park, což je taková větší a opuštěnější verze Horseshoe Band v Page. Zastavujeme na pár minut, zaplatíme vstupné a pokocháme se. Stálo to za těch 10 dolarů? Asi ne, ale byl to hezký výhled. Snažím se ze zídky nad propastí udělat pár fotek, ale slunce je dost nízko, je brzy ráno a Terka mi křečovitě drží nohy a opakuje ať nespadnu♥
Fičíme do Monument Valley, po cestě si děláme pár fotek toho nejznámějšího výhledu a vjíždíme do parku. Ve vstupní budce indiánů, nejedná se totiž o národní nebo státní park, ale je to plně v režii indiánské rezervace, nikdo není a na světelné ceduli vedle svítí definitivně znějící nápis Park closed due to flash floods. A je to tady.
Jo a druhá hudební vložka, vždycky jsem si přál na tomhle místě poslouchat od BSP Země vzdálená a to se mi podařilo☺
Nemusíme tedy platit vstupné a můžeme dojet do návštěvnického centra, kde si to celé projdeme a vyfotíme okolo. Ono tu toho vlastně ani víc není, jen ty skály by byly zblízka a ne proti dopolednímu slunci hezčí. Ale co už. Na obzoru se zvedá oblačnost a my vyjíždíme na další cestu.
Jedeme po poloprázdných cestách a střídáme se v řízení. Terka se sžívá s řízením, místy jede 80 mil v hodině a mě hrůzou vypadaly všechny vlasy a zešedivěly vousy♥ Ne, bylo to v pohodě, na její první jízdu s naším obříkem.
Dojíždíme do Page a asi vás nepřekvapí, že když parkujeme u Horseshoe Bend, tak se k nám od západu žene bouřka, která výrazně ovlivní kvalitu pořízených fotografií☺ Ale výhled je to fantastický. Když sestupujeme k vyhlídce, tak si nás odchytí slečna z místní univerzity, která zde dělá výzkum turistického ruchu a ptá se, zda máme chvíli čas. No to já, tichý introvert, si popovídám rád a popíšu jí naše turistické dobrodružství. Je spokojená, stále si něco píše do tabletu a přeje nám štastnou cestu.
Dojíždíme do Page, parkujeme u hotelu a spouští se bouřka. Co se to sakra děje??? Arizona, to je vyprahlá a vyschlá země plná písku, rudých skal a modré oblohy. Další den jsme na to konečně přišli, v Arizoně začala sezóna monsumových dešťů. Máme to ale štěstí♥
Každopádne, hotel, nikdo není na recepci, čekáme, zajdeme si na záchod, bereme si kávu, po 20 minutách přichází manažer a sdělujem nám, že pokoje nejsou připraveny a máme přijet později.
Odcházíme tedy na jídlo do restaurace Sunset 89, kde si dáváme pořádné žrádýlko. Za vyzdvihnutí stojí hlavně grilované kapustičky se sezamem, mňamka.
Také děláme pokus do denní loterie na Coyote Buttes North aka The Wave. Tahle denní loterie je geozamčená, musí se dělat z mobilu a podle GPS musíme být v Page. No, jeden lísteček stojí 9 dolarů a nevyhráli jsme. Zjišťujeme si, že úspěšnost je nižší než 10 procent. Denně dají 48 lístků, takže je to docela dobrý byznys. Nebudeme napínat, tantokrát jsme nevyhráli. Tak snad zítra.
Zajdeme ještě do Walmartu na nákup a vracíme se na hotel. Problém, nemají nás na seznamu. Problém vyřešen, jsme ve špatném hotelu☺ Máme jet do Country Inn a zastavili jsme u Comfort Inn, což je hned vedle. No, tak alespoň jsme se jim tu vysrali a vypili to kafe☺
Takže na správný hotel, ubytováváme se v pořádku, nicméně recepční si nás pamatuje, protože nás viděl v tom Comfortu a ptá se, co tu děláme a co bylo za problém☺ Dopisujeme blog a jdeme spát, zítra je další den plný dobrodružství.
Mějte se,
Martin a Terka
Žádné komentáře:
Okomentovat