Zdravíme naše čtenáře,
dnes máme na plánu Sequoia National Park. Já se těším na stromy a Terka na to, že odbývá posledních pár dní v horách. V těch různých pohořích, táhnoucích se od severu na jih, která jsou součástí pásu Kordiller, jsme již dva týdny a pár dní ještě přidáme.
Zastavujeme se na kávu v Dutch Bros Coffee, doplňujeme palivo a hurá na cestu.
Stoupáme do parku, samozřejmě opět klikatými silničkami, ale dnes jedu velice opatrně, pomalu kroužíme zatáčky a protentokrát to zvládáme bez bolavého žaludku. Opět zazáří naše červená kartičková hvězda, dostáváme mapku a hurá do hor. Obzor na horizontu je plný kouře, jak jsme zjistili včera na Google Maps, v okolí zuří minimálně 3 požáry po úderech blesku a jeden preventivní vypalovací požár v parku (ten má na mapě popisek Don't be afraid, this is a prescribed burn, do not call emergency...).
Chvíli projíždíme pustinou, kde jsou jen vyprahlé svahy, ale najednou, jako mávnutím kouzelného proutku vjíždíme do borovicového lesa. Projíždíme zatáčkou... a vynoří se majestátně před námi, sequoie. Rostou někde osaměle, někde v páru, někde v malých skupinkách. A jsou obrovské. A tím myslím OBROVSKÉ. Mají takovou zvláštní, na první pohled rozpoznatelnou červenohnědou barvu, na omak sametovou kůru a některé mají obvod kmene dobře přes 15 metrů. Na fotce zkuste najít Terku, musíte si ale obrázek pořádně přiblížit☺
Přijeli jsme celkem rozumně dopoledne, ale parkoviště se začínají rychle plnit. Rychle parkujeme a zjišťujeme, že mezi stromy se už jezdit dávno nesmí, jezdí tu shuttle bus. To nám ale vůbec nevadí. Jdeme nejprve na naši první zastávku, Sunset Rock a nastává asi největší krize naší výpravy. Terka odmítá jít a je zcela paralyzovaná strachem. V návštěvnickém centru si totiž hned šla přečíst o zvířtech, která tu žijí, ještě mi to nadšeně ukazovala a nyní vidí na každém keři obřího pavouka, pod každým kamenem chřestýše a za kažkou skalou medvěda. Kousek volného lesa, kterým jsme procházeli, nazvala hustou zarostlou houštinou☺Odmítá jít se mnou, odmítá se vrátit do auta. Ale nakonec to zvládáme a rozhýbeme se☺
Jsme tu úplně sami a je to super. Vracíme se zpět na stanoviště autobusu, počkáme na náš a vyrážíme na naši zastávku, Moro Rock. Nacháme se vyvézt až k Tunnel Log, to je kmen sequoie, která spadla v roce 1937 a do které lesníci prostrě vyřízli tunel pro silnici. Dnes už by něco takového neprošlo, ale tehdy to bylo normální. Ostatně, v 19. století byly v Kalifornii pokáceny tisíce sequoí. Po trailu se vracíme k Moro Rock a kocháme se okolní přírodou, opět téměř sami. Chodit se jim to tu moc nechce☺
Jsme u skály a Terka chce na vyhlídku, pohledem si poměřuji ten výšlap, beru v potaz své post-covidové plíce a odhaduji, že to bude moje smrt asi tak dvakrát. Ale co naplat, je vytažena karta "kam jsi chtěl ty tak jsme šli spolu" a nezbývá než držet papuli a krok. Stoupáme nahoru po schůdcích vytesaných do skály a míjíme výstražnou cedulku upozorňující na nebezpečí náhlých úderů blesku v podstatě kdykoliv, kromě jasného počasi. To dnes naštěstí je, takže vzhůru smrti.
Přesně dle mého odhadu umírám po cestě dvakrát, ale výhled stojí za to, je úchvatný.
Čas dost kvapí a operativně měníme naše plány. Horní část parku se Sherman's Grove nestíháme a Grant's Grove vynecháme, tam probíhá to preventivní vypalování. Rozhodujeme se sjet z parku a zajít si na jídlo, nic jsme celý den nejedli, Terka preventivně kvůli zatáčkám a žaludku a já ze solidarity.
Zastavujeme v Bear Mountain Pizza a dáváme si dvě moc dobré pizzy. Bohužel, moc velké pizzy. Terka si dává střední (12 palců) a já velkou (14 palců). A je to bez šance to sníst. Takže bereme zbytek do krabice a jedeme na ubytko☺ A ubytko nás příjemně překvapuje, jmenuje se to Rustic Rooms a je to takový statek dvou postarších manželů, kteří již mají odrostlé děti a aby nebyli sami, ubytovávají u sebe hosty. Je to tu skvělé, moc příjemné a komfortní ubytování a s krásným, hlubokým bazénem se skokanským můstkem. Bazén tu je otevřený na zahradě stále, protože jak nám řekla paní Bobbie, nejsou hotel a nevěří na bezpečnost☺
A mají tu spostu zvířat, Terka je u vytržení, mají kůzlata, telatra, slepice, krocany, husy, pštrosy, morčata, prostě zvěřinec. Dokonce i nějakého ještěra mají.
Přesunujeme se do bazénu, kam za námi přijde Bobbie čistit bazén od much a nakonec dojde i její manžel Mike s pivem☺ Koupeme se, povídáme si, Terka jde s Mikem na krmení zvěře, já kecám s paní majitelovou. Vrátili se předevčírem z Hawaie a hlásí nám, že je tam hezky! Nakonec vydržím v bazénu neuvěřitelné 3 hodiny v kuse. A u toho popíjím pivko☺ Sice jsme nevyprali a nic nenapsali, ale byl to pohodý večer, jaký jsme už potřebovali.
Mějte se,
Martin a Terka
Žádné komentáře:
Okomentovat